Historie
Činnost ženského amatérského komorního sboru AKORDUM z Uhříněvsi byla zahájena na podzim roku 2014, kdy jej založil Jiří Trtík, někdejší student skladby a dirigování na Pražské konzervatoři, pod patronací Domu UM a Divadla U22. Na začátku roku 2016, po odjezdu Jiřího Trtíka na studijní pobyt do Spojených Států, převzal sbor dirigent Ondřej Kunovský, který jej vede do současnosti.
Současnost
V současnosti tvoří sbor 20 aktivních členek, žijících v Uhříněvsi nebo blízkém okolí. Z původně volnočasového kroužku pro dospělé se postupem času vyvinul komorní ženský sbor s větší uměleckou ambicí, který se snaží neustále na sobě pracovat a zlepšovat, v čemž nám výrazně pomáhá intenzivní spolupráce se studenty Pražské konzervatoře. Sborový repertoár se zaměřuje především na klasickou hudbu, s repertoárem pro smíšený sbor spolupracujeme s dalšími místními sbory (sbor RadHost z Hostivaře, sbor Accord z fakultní nemocnice Motol, Mukařovský sbor).
Na sklonku roku 2018 založily aktivní členky sboru zapsaný spolek AKORDUM z.s., jehož cílem je podpora sboru a jeho koncertních aktivit.
Pravidelná činnost
Pravidelně koncertujeme v Uhříněvsi, kde jsme si již vybudovali své publikum (Uhříněveské muzeum, Divadlo U22, Husova kaple, kostel Všech svatých), ale i na jiných místech v Praze (Dejvický Husův sbor) a okolí (Husův sbor v Mnichovicích u Prahy). AKORDUM se rovněž začleňuje do místního kulturního života (velikonoční a adventní akce MČ, slavnostní vernisáže) a svoji domovskou obec reprezentuje i na koncertních výjezdech (koncert duchovní hudby v Poutním kostele sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou, festival k poctě Bohuslava Martinů Otvírání studánek v obci Tři Studně).
Sbor se schází k pravidelným dvouhodinovým zkouškám jednou za týden v prostorách divadla U22, jednou ročně absolvujeme několikadenní intenzivní soustředění na Vysočině, podle potřeby organizujeme také jednodenní soustředění v Uhříněveském muzeu.
Sbormistr
Ondřej Kunovský (*1996), student dirigování na Pražské konzervatoři u Miriam Němcové, Hynka Farkače a Jakuba Zichy a sbormistrovství u Miroslava Košlera. Rovněž zde studoval skladbu u Otomara Kvěcha, krátce pak u Jiřího Gemrota (původně studium skladby na Konzervatoři Brno v roce 2014/2015 ve třídě Radima Bednaříka).
V roce 2018 nastudoval pro pěvecké oddělení Pražské konzervatoře operetu Vinobraní O. Nedbala, v roce 2019 pak Čardášovou princeznu E. Kálmána.
V říjnu roku 2018 řídil Symfonický orchestr Pražské konzervatoře v panteonu Národního Muzea při jeho slavnostním znovuotevření. (Zazněla premiéra skladby Monumenta Bohemica A. Březiny, zkomponovaná k této příležitosti).
V roce 2015 se zúčastnil letních dirigentských kurzů Studia lirica pod vedením Miriam Němcové zaměřených na italskou romantickou operu.
Zpěvu se věnuje soukromě pod vedením barytonisty Romana Janála. Od roku 2019 studuje na hudební fakultě AMU v Praze pod vedením Tomáše Koutníka, Hynka Farkače, Leoše Svárovského a Zbyňka Müllera. Nyní je sbormistrem ženského pěveckého sboru Akordum a Vysokoškolského uměleckého souboru UK.
V roce 2021 se stal finalistou Lányi international conducting competition. Jarní semestr 2021 strávil na Královské hudební akademii ve švédském Stockholmu pod vedením Katariny Andreasson a Matse G. Nilssona. Během studia dirigoval tělesa jako Filharmonie Hradec Králové (Mussorgskij, Borodin, Prokofiev…), Severočeská Filharmonie (Beethoven, Weber, Dvořák...Teplice), Akademičtí komorní sólisté, Swedish Radio Choir atd.
V červnu roku 2021 byl vybrán k absolvování kurzu operního dirigování v plzeňském Divadle Josefa Kajetána Tyla (G.Bizet: Carmen).
V srpnu 2021 absolvoval pěvecký kurz Studia Lirica pod vedením maestra di Napoli v italském Dicomanu.
Ženský nebo smíšený sbor?
Proč je AKORDUM ženským, nikoliv smíšeným sborem? Tato otázka vyvstává pravidelně po koncertech s hostujícími muži, zejména po „Rybovce“.
Pohled dirigenta (v jemné nadsázce): v našem sboru je již jakýmsi periodicky se vracejícím folklorem, kdy se dámy ozvou, že by chtěly ve sboru i pány. To pak následuje mé tradiční vysvětlování, že – a to sám říkám jako jeden z nich – pánové jsou pomalí a hůř se vše učí. Zatímco soprány a alty řeší, kde zazpívali špatnou notu, pánové mezi sebou teprve tiše diskutují o tom, na jaké stránce právě jsme, mnohdy i jakou skladbu zrovna zpíváme. Pánové jsou při koncertě a zejména při náročných generálkách první, koho bolí nohy, první, zejména basy, kdo dostane hlad a tak dále. A to nemluvím o tom, že pánů, kteří mají zájem o tuto bohulibou činnost, je opravdu poskrovnu a že s jejich docházkou na zkoušky to také nebývá žádná sláva.… no, já jsem zkrátka radši za fungující ženský sbor, než nefungující smíšený.
Malé ohlédnutí: v začátcích našeho sboru figuroval jeden šikovný mužský hlas, který se uplatňoval v nápaditých úpravách nejrůznějších lidových písní (děkujeme, Martine). Postupem času jsme ale začali zkoušet klasickou literaturu pro ženské sbory, kde pro jediný mužský hlas nebylo uplatnění.
Výhled do budoucna: sbor AKORDUM se příchodu pánů vůbec nebrání, k fungujícímu smíšenému sboru bychom ale potřebovali alespoň tři hlasy z tenoru i basu s vážným zájmem a pravidelnou docházkou na zkoušky, aby tento model sborového uspořádání mohl fungovat.